Runový kámen z Nolleby (Vg 63); aneb hodně štěstí, babi... :)

Je to jeden z menšiny kamenů, zapsaných protoseverštinou ve Starším futharku. Datuje se přibližně mezi léty 450 n.l. – 600 n.l.

Patří k jedněm z nejstarších kamenů a nyní se nachází v muzeu ve Stockholmu.

Přepis nápisu:
runo fahi raginakudo toj-a unaþou suhurah : susi(h)---tin hakuþo
V protoseverštině: Runo fahi raginakundo toj[e'k]a. ... Hakoþuz
Překlad: Připravuji vhodnou božskou runu... pro Hakoþuze
Sekvenci “suhurah : susi(h)” se nepodařilo jednoznačně interpretovat, takže přepis i překlad v tomto místě obsahuje tečky.

Nyní podrobněji, co o tomto problému soudí různí badatelé:
Klingenberg (1969) přepis například vidí takto:
„rūnō fāhi raginakūdō. tōje(k)a unaþu. suhurah susi(he). h(w)atin Ha[u]kōþu. ōþu ōþu ōþu“ což překládá jako
„maluji runu(y), které sestoupily od bohů. Dávám jim význam. ... [Magické zaklínadlo]. Ony (runy) mohou vyvolat v HaukōþuRovi. extáze - extáze – extáze“.

Hauck, Antonsen a Elmer překládají i jméno HaukōþuR jako „ten, který je ohnutý“, přičemž Hauck v tom jasně spatřuje klečícího šamana (1969).

Grønvik (1987) se ovšem domnívá, že se jedná o runového mistra, který chce pomoci mladé ženě (mladým ženám) k porodům potomstva. V roce 2001 ovšem změnil svůj názor a přišel s teorií, že runový mistr maluje runy, aby zajistil hodně štěstí babičce. :)

Klingenberg dochází k zajímavému výkladu druhé poloviny nápisu: „len-dům / dům Harrův (místo iniciace) - on [= jestřáb] může letět - Ony [= runy] mohou podnítit Haukōþuʀa. Woden! - Extáze!“

Existuje ještě několik badatelů, kteří se k problematice vyjadřují, ale poněvadž jsou jejich názory víceméně totožné s některým z výše uvedených, záměrně je neuvádím.

Za společné jmenovatele můžeme považovat, že runový mistr uvádí sám sebe, že je to on, kdo maluje runy, které sestoupily od bohů a které mají nějakým způsobem (magicky) ovlivnit osobu zvanou HaukōþuR.