Očarované zbraně – hlavice kopí

Jména a názvy psané v runách hrály u Germánů v době železné velký význam, takže např. Pollington je toho názoru, že přiřazování jmen zbraním nebo koním mělo směřovat k posílení či upevnění jejich žádaných vlastností. Podle jiné teorie se také může jednat o jména nositelů. Nevíme přesně, zda a jaké magické rituály byly kolem zbraní prováděny, nicméně Pollingtonovu teorii považuji za velmi pravděpodobnou. Každopádně je třeba uvědomit si, že umísťování těchto nápisů na předměty probíhalo v době, kdy bylo pouze pár jedinců gramotných, tudíž se i dle skeptičtějšího Looijengy jednalo o pečlivě hlídané umění, dostupné pouze úzké vrstvě vzdělaných jedinců. 

Dnes se podíváme na několik kopí, které představují jedny z nejstarších runových nálezů vůbec; první z nich pochází již z druhé poloviny 2. století, následující dvě hlavice spadají do gótského období:

Místo nálezu, datace: Øvre Stabu, Norsko (2. stol.)
Nápis: ᚱᚨᚢᚾᛁᛃᚨᛉ, raunijaz
Překlad: „ten kdo zkouší; tester“



Místo nálezu, datace: Dahmsdorf, Německo (3.-4. stol.)
Nápis: ᚱᚨᚾᛃᚨ, ranja
Překlad: „útočník, směrovač“


Místo nálezu, datace: Kowel, dnešní Ukrajina (3. stol.)
Nápis: ᛏᛁᛚᚨᚱᛁᛞᛊ, tilarids
Překlad: „ten kdo dosáhne cíle; zaměřený jezdec“








Literatura: Pollington, Looijenga, Flowers, Antonsen, Barnes.